Hakkové a mezi nimi

Hakkové 客家 jsou nesmírně zajímaví lidé. Nejsou v ČLR sice uznanou národnostní menšinou, řadí se mezi Hany, ale přesto se od nich obrovsky odlišují, například jazykem. Hakkové a jejich kultura není jenom o slavných stavbách tulou, připomínajících tvrze, ale i o slavných lidech. Možná jste v tomto kontextu slovo Hakka ještě nikdy neslyšeli, ale věřte, že jsou a byli hodně důležití v historii a fungování celé Číny a často i jiných koutů světa.

V dnešní době jsou Hakkové v Číně roztroušeni především na jihu kontinentu, na Taiwanu 台湾, v Singapuru 新加坡, ale krom toho snad po půlce světa. V Číně se nacházejí především v provincii Guangdong 广东 a Fujian 福建, dále pak Jiangxi 江西, Sichuanu 四川, Hunanu 湖南 a Henanu 河南. Opravdu velké množství je jich samozřejmě na Taiwanu, v Singapuru a v Hong Kongu 香港. Ale dnes se nacházejí třeba i ve Vietnamu, Kambodži, ale také v Kanadě nebo třeba na Jamajce a mnoha dalších místech.

Kromě spousty vysokých politických funkcí na Taiwanu se Hakkové uplatnili ve vysoké politice mnoha jiných zemí. Tak například San Yu se stal prezidentem Barmy, Khin Nyunt o něco později barmským premiérem, Arthur Chung prezidentem Guayány, Solomon Hochoy byl zase prvním nebílým britským guvernérem Trinidadu a Tobaga a Rose Leon byla první ženou v jamajské vládě atd.

Ani v dnešní době nikdo pořádně neví, odkud Hakkové původně pocházejí. Jedna teorie mluví o tom, že Hakkové přišli někde ze severní Číny a postupem času se v několika vlnách usadili na čínském jihu, především jihovýchodě. Pro tuto teorii by hrál i jejich pojmenování, tedy Hakka, čínský Kejia 客家, což znamená host. Tuto teorii se vědci snažili podpořit i genetickými výzkumy, ale ty naopak nic neprokázaly. Hakkové jsou sice geneticky příbuzní spíše k severním Číňanům, ale i genetická podobnost jižních a severních Číňanů je velmi vysoká, takže podobnost Hakků je celkem zanedbatelná a v rámci povolené odchylky. Příslušníků tohoto zajímavého „národa“ je dnes asi 80 milionů. A jak už jsem psal víš, jejich mateřským jazykem je Hakkaština, většina z nich ale umí Kantonsky, především v provincii Guangdong a samozřejmě taky standardní čínštinu.

Historicky se jedná o velké revolucionáře, odbojáře, válečníky a cestovatele. Hakkaské ženy si na rozdíl od Hanských žen nikdy nepodvazovaly chodidla do tzv. „lotosových květů“ a dost často taky uměly bojovat. Hakkové dbali na vzdělání stejně jako Hanové. V některých aspektech se u nich ale vyvinuly kulturní odlišnosti. Především v provincii Fujian začali stavět tzv. tulou 土楼, obranné tvrze, které mohou mít různý tvar, ale nejslavnější jsou asi kruhovou nebo oválné, s jednou vstupní bránou. Z venku nemají v přízemí a v prvním patře okna, vevnitř jsou pavlače a celé jedna stavba funguje tak trochu jako ulice ve vesnici nebo celá vesnice. Některé tulou se rozkládají na ploše až 40000m2. Vnější zeď může být až metr silná. Některé tulou disponovaly i strážní věží. V přízemí a v prvním patře bývají v podstatě „technické“ prostory, ve druhém patře se bydlí, může se trochu lišit oblast od oblasti a taky podle typu tulou. Uvnitř je nádvoří, které může být prázdné, ale v mnoha případech bývá taky zastavěno, budovami jako je chrám, kuchyně, chlévy apod. Jedná se prostě o světový unikát, i proto je dnes hodně tulou pod správou UNESCO.

Jak už jsem psal výš Hakkové byli a jsou bojovní lidé, prý za to může prostředí, ve kterém se jako „národ“ vyvíjeli. Říká se, že byli páteří několika slavných čínských povstání, například povstání Taipingů, kde měly dokonce operovat ženské vojenské oddíly. Hakkové stály u pádu císařství. Sun Yatsen 孙中山, otec čínské republiky byl Hakka. Za občanské války stáli Hakkové především na straně komunistů a píše se, že na dlouhém pochodu bylo až 70% Hakků. Hakkové se ale zasloužili i v mnoha jiných bitvách, například proti Japonským dobyvatelům. Mezi slavnými Hakky, kromě Sun Yatsena, můžeme najít třeba generála Zhu De 朱德, který je občas přezdíván „Asijský Patton“ nebo „Bůh války“. A v neposlední řadě Deng Rong, dcera Deng Xiaopinga 邓小平 ve své knize „Můj otec Deng Xiaoping“píše, že mezi jejich předky jsou Hakkové také. No nejsou to fakt pecky?

Podle mého názoru jsou Hakkové báječní lidé, přátelští, družní, veselí, nápomocní a kdoví co ještě. A mezi Hakky mám skvělé přátele, které vždycky moc rád vidím. A rozhodně to nejsou žádní krvelační válečníci, ale umělci, skauti, kuchaři, cestovatelé, ale taky řidiči autobusů, hoteliéři a čajovníci 😀 Prostě úžasní lidé, kteří mě nikdy nenechali ve štychu. A i viz fotka výše, hodování a pití alkoholu a kdečeho jiného je s nimi čistá radost 😉

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *