Čínský nový rok I. Konec roku

Čínský nový rok je jedním z nejvýznamnějších čínských svátků známý taky jako Svátky jara Chunjie 春节, nebo taky jako Rolnický nový rok Nongli xinnian 农历新年. Tradiční čínský kalendář patří mezi nejstarší kalendáře na světě, rozhodně nejstarší používané. Můžete se dočíst, že první kalendář v těchto končinách vznikl už v roce 2637 př.n.l., de facto se jedná o kalendář lunisolární, tzn. že má prvky lunárního i solárního kalendáře.

Termín Čínský nový rok vznikl až v roce 1911 díky přijetí gregoriánského kalendáře v Číně. Pro náš kalendář jde samozřejmě o pohyblivý svátek, který připadá na den v rozmezí od 21. ledna do 20. února. Letos to vychází právě na 16. 2. a pokud bychom si chtěli vypočítat, který den to bude v příštích letech, tak se jedná o den, kdy měsíc dosáhne podruhé novu od zimního slunovratu. Svátky jara se v Číně i dnes slaví patnáct dní od prvního dne nového roku až do Svátku lampionů. Některé oslavy a rituály jsou samozřejmě ještě před prvním dnem. Podle tradice začínají Číňané slavit už 23. den 12. lunárního měsíce a nejdůležitější jsou především dva dny, poslední den starého roku a první den toho nového. Poslední den v roce zůstávají lidé dlouho vzhůru, aby se s končícím rokem rozloučili. Nedílnou součástí oslav jsou i ohňostroje a dělobuchy, kdy jde samozřejmě hlavně o rámus, kterým se zahánějí zlí duchové.

V tomto článku bych vás chtěl alespoň částečně seznámit, jaké přípravy a oslavy předcházejí samotnému Novému roku, tedy prvnímu dni čínského kalendáře.

Představme si, že teď už jsme ve fázi, kdy jsme přežili asi dvoutýdenní období, které letos 2018 začalo 20. ledna a označuje se jako Velká zima 大寒 Dahan. V tuto dobu by měl člověk dbát především o to, aby nezmrzl a k tomu je třeba dobré jíst přirozeně sladké věci, v Pekingu je například oblíbený sladký rýžový koláč. Já dávám přednost dlouho vařené pšeničné kaši se švestkami, která není úplně čínská. Určitě je super, a to mi snad dáte i za pravdu, i pořádný slepičí vývar. A pokud byste chtěli být trochu víc čínští, myslím v přípravě vývaru, zkuste do něj přidat třeba zázvor, hrst kustovnice nebo kousek ženšenu a nebo všechno jmenované. Ještě nějaká ta sušená jujuba, dlouho, opravdu dlouho vařit a určitě bude jak od kantonské babičky. Zjednodušeně řečeno, prostě teplé a sladké věci v tomto období vedou.

Pár dní po tom, osmý den dvanáctého lunárního měsíce se slaví svátek Laba 腊八 prostě osmička z měsíce La. Jedná se o svátek spojený z buddhismem. Ale co je nejdůležitější pro nás, důležitým aspektem svátku Laba je jedno (dvě) konkrétní jídlo, Laba kaše a Laba česnek.

V mnoha rodinách se slaví „Malý Nový rok“, který připadá na 23. den 12. lunárního měsíce, obětuje Bohu domácího krbu, nebo se posílají zprávy bohům na nebesa. Pálí se papírové obětiny, makety peněz, před „krb“ se dávají sladkosti apod. a svým způsobem se vlastně Zaojun uplácí, aby o dané rodině dobře a hezky referoval před Nefritovým císařem. Mimo jiné se spálí i jeho stará podobizna, aby pak mohla být nahrazena novou. 24. den se pečlivě uklízí. 25. den lidé tradičně vyrábějí tofu 豆腐 doufu, protože podle legend si v tento den i sám Nefritový císař, vládce nebes, chce zkusit asketický způsob života tím, že jí bílé tofu. 26. den by měla být zabijačka, aby bylo dostatek vepřového na sváteční tabuli. 27. den se dokupují zásoby a zabíjejí kuřata, ze stejného důvodu jako vepřík předešlý den.

Před samotným Novým rokem 28. den 12. lunárního měsíce se uklízí. Jde o to vymést smůlu, připravit domácnost pro štěstí, které přijde s novým rokem, ale především všechno nachystat na inspekční návštěvu Boha domácího krbu 灶君 Zaojun. Po tomto uklízení se začíná zdobit, všechno je uklizené, tak je třeba vytvořit krásnou veselou sváteční atmosféru. Důležité je ale třeba i to, že před prvním dnem v roce vynesete z domu smeták, lopatku a vlastně asi všechny „špinavé“ věci připomínající uklízení, aby k vám štěstí chtělo. Ještě jedna věc je zásadní, podobně jako u nás i v Číně by se mělo do nového roku vykračovat bez dluhů a závazků. Mnozí Číňané navíc říkají, že například i ostříhat by se měl člověk už koncem roku, protože kdybyste to, nedej Nefritový císaři, dělali na Nový rok, tak by vám to nepřineslo nic dobrého, možná byste dokonce přišli o peníze. Vlasy se totiž v čínštině řeknou „fa“ a v rámci rozsáhlé homofonie „fa“ může znamenat prosperitu, tedy přicházející peníze a to byste si přece nechtěli odstřihnout, že ne? Krom toho, že se všude a všechno uklízí, nakupuje se třeba i nové oblečení, mění se stará náboženská výzdoba za novou atd. 29. den se navštěvují hroby předků, tradice pochází možná už z dob dynastie Shang 商朝 (1600 – 1100 př.n.l.).

Pomalu se blížíme ke konci roku, poslední večer 12. lunárního měsíce se nazývá „Odstranění noci” 除夕 chuxi. V předvečer Nového roku se sejde celá rodina a spolu připravují hostinu, která symbolizuje spojení celé rodiny, něco jako u nás na Vánoce nebo trochu i na Silvestra. Před samotnou večeří se vzpomíná a obětuje se rodinným předkům. Vylepují nové párové nápisy kolem domovních dveří obsahující příznivá poselství pro následující rok, které se tam nechávají celý rok odolávat povětrnostním vlivům.

Konečně se dostáváme k přednovoroční večeři, na které jako malá manufaktura, pracovala celá rodina, už to symbolizuje spojení. Tato večeře je svým významem částečně srovnatelná se Štědrovečerní večeří u nás nebo večeří ke dni díkůvzdání v Americe. Na stůl by mělo přijít hlavně maso, nejlépe různé druhy, spousta chodů, klidně víc než deset, prostě tolik, kolik si můžete dovolit.

Nedílnou součástí oslav, především v severní Číně, jsou knedlíčky Jiaozi 饺子, které se připravují po hlavním jídle v noci. Výborné knedlíčky z jednoduchého těsta, většinou vařené v páře, plněné směsí masa, pekingského zelí, cibulky, zázvoru, česneku atd.. Jiaozi byly dřív určené speciálně pro tuto večeři, dneska si je ale můžete dopřát v podstatě kdykoliv a kdekoliv v Číně.

V jižní Číně je zase zvykem připravovat novoroční „dortíky“ 年糕 niangao, které se pak dávají jako dárky přátelům. Velká symbolika tohoto rýžového dortu spočívá opět v homofonii čínštiny. Takže pokud umíme čínsky a máme, aspoň podle mě, velkou fantazii, tak můžeme v názvu novoročního dortíku 年糕 niangao slyšet 年高 niangao, což je podstatná část přání, aby ten, kdo sní tento dortík dosáhl v dalším roce vyšších cílů.

Průběh celých svátků, ale především posledního dne v roce, se regionálně velice liší a to nejen na severočínské a jihočínské zvyky. V některých oblastech se řeší například i to, jak mají být knedlíčky jiaozi poskládané na tác před samotným vařením. Variace mohou být naprosto protichůdné, tam, kde jedni říkají, že musí být poskládané ve správných počtech v kruzích, aby se ještě víc podtrhla symbolika sjednocení a hlavně nesmí být v řadách, tam lidé z jiné oblasti budou zvolávat „Ach Nebesa“ 天啊 Tian‘a, protože je přece jasné, že knedlíčky musí být na tác poskládané v řadách, aby se nebránilo štěstí, které má přijít. Tuto noc by se nemělo chodit spát. Bouchají se dělobuchy, odpalují rachejtle a zahání se zlý démon Nian. Poslední den v roce končí o půlnoci.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *